Jed velkých ryb

Jed velkých ryb Okolo poledne hnal mořský vítr rybářský člun s napjatou trojúhelníkovitou plachtou domů k ostrovu. Marcus se svými přáteli rozhodil venku na moři nad rozbitými korály vlečné třpytky a chytl jednoho z posledních velkých okounů, který by stačil pro celou jeho rodinu. Od doby, kdy přišli rybáři ze sousedního ostrova a zničili láhvovými […]

jed-velkych-ryb-300x268Jed velkých ryb

Okolo poledne hnal mořský vítr rybářský člun s napjatou trojúhelníkovitou plachtou domů k ostrovu. Marcus se svými přáteli rozhodil venku na moři nad rozbitými korály vlečné třpytky a chytl jednoho z posledních velkých okounů, který by stačil pro celou jeho rodinu. Od doby, kdy přišli rybáři ze sousedního ostrova a zničili láhvovými náložemi korálové zahrady riffu, chytl takové velké ryby už je zřídka.

Večer grilovala jeho žena vytouženou rybu na dřevěném uhlí. Po setmění spolu seděli všichni za svitu petrolejky na verandě dřevěného domku a dělili se o rybu.
Nejdříve byly neklidné děti. Nejmladší plakal, starší si stěžovali na bolesti břicha a zvraceli zbytky ryby. Také Marcus se necítil dobře a pociťoval podivný pocit otupělosti v ústech. Ráno nemohl vyjet rybařit. Měl průjem a horečku, třásla jím střídavě zima a horkost. Děti měly vyrážku na pažích a nohou. Více než týden nemohla celá rodina pozřít nic než slabý čaj, pomocí něhož však byl odvrácen hrozící minerální rozvrat – obzvláště u dětí.

Jed a jeho objevení

Otravy z požitých oblíbených rybích jídel jako z murén, barakud, mořských okounů a makrel jsou odjakživa známy v indopacifické a karibské oblasti., Z Polynézie víme, že rybáři dají své jídlo nejdříve okusit kočkám, než vpustí velkou rybu na svůj jídelní stůl. Obvykle nevede požití těchto ryb po léta k problémům, ale stále se stává, že najednou dojde k příznakům těžké otravy. Klinický obraz této otravy se na Kubě nazývá ciguatera. podle šneka, který byl původně podezřelý jako příčina otravy. Teprve v r. 1977 objevili Japonci Yasamuto a Nakajima při mikroskopickém zkoumání rasového porostu pravého původce onemocnění. Na povrchu řas našli bičíkovce ve tvaru terčíku, vybavené obalem z celulózy. Takový bičíkovci, zvaní dinoflagellantes, jsou v moři velmi rozšířeni. Žijí jako zooxantelata v buňkách korálů a mušlí. Rudí bičíkovci se čas od čas rozmnoží v období „planktonového rozkvětu“ tak silně, že dokáží zbarvit Rudé moře do ruda.
Yasumoto a Nakajima nazvali svého dinoflagellanta „jedovatým terčíkem“ (Gambierdiscus toxicus), protože uvnitř diskovitého jednobuněčného organismu našli dva nervové jedy, Ciguatoxin a maitotoxin. Oba jedy způsobují, že rozdíly elektrických potenciálů, které jsou podstatou funkčnosti našich nervů, nemohou být udrženy. Co však to má všechno společné s otravou Marcuse a jeho rodiny?

Jed v potravním řetězci

Gambierdiscus toxicus má, jako dinoflagellanti z Rudého moře, sklon se z neznámého popudu explozivně přemnožovat. Možná podporuje explozivní přemnožení destrukce korálů, s nímž je spojeno rozšíření výskytu řas. Ryby jako mullidae, acanthuridae a siganidae spásají na riffu řasy, na nichž žijí bičíkovci. Ve vodě rozpustný maitotoxin se přitom dostane do organismů ryb, požírajících řasy. Není však uvolňován dále. V tuku rozpustný ciguatoxin se shromažďuje v tuku. Stane-li se nyní tato ryba kořistí větší dravé ryby, spotřebuje dravec devět desetin své kořisti energeticky, tzn. metabolizuje 90 procent pozřené substance. Zbylá desetina však je „vbudována“ do organismu dravce. V této desetině je koncentrováno celé množství jedu a deponováno v tuku dravce. Je-li menší dravec pozřen větším, např. okounem, opakuje se uložení koncentrovaného jedu v jeho tukové tkáni. Koncentrace jedu se tak při každém dalším kroku tohoto potravního řetězce zdesateronásobuje. Dostane-li se pak mocný starý exemplář ryby, který měl dost času k ukládání ciguatoxinu ve svém těle, na gril rybáře, je tento zasažen koncentrovanou dávkou jedu.

Mnohé záhady jsou dosud nevyřešeny

Ačkoliv je otrava ciguatoxinem známa dlouho, zůstává biochemie tohoto jedu vědcům dosud záhadou. Tak např. molekulární struktura jedu není dosud jasná. Jak to dělají ryby, že dokáží nashromáždit ve svém těle tolik ciguatoxinu, aniž by to jakkoliv ovlivnilo jejich nervové funkce, zůstane zatím asi jejich tajemstvím.

Kontaktujte
nás
+420 739 284 416
Darujte zajímavý dárek!

Poptávkový formulář




Zavolejte mi zpět

Pošlete nám telefon a my Vám co nejdříve zavoláme zpět.

Aktuality
Vrsar 5.7. - 8. 7. 2018 Letní ponory v prohřátém moři na zajímavých lokalitách, možnost v pohodě dokončit kurz. Pojeďte s námi na prodloužený víkend na prověřenou bázi, doplňte si ponory pro dokončení kurzu a užijte si letní pohodu v malebném chorvatském městečku.
Zobrazit

Poptávkový formulář

Chcete se stát potápěčem, nebo máte zájem o bližší informace? Vyplňte poptávkový formulář a my se Vám ozveme.